Corbettův národní park

Corbettův národní park

Mezi údolím řeky Rámgangy a podhůřím Himálaje se na ploše 1318 kilometrů čtverečních rozprostírá Corbettův národní park (Corbett National Park). Park se pyšní řadou „nej“ – je nejstarší, nejrozsáhlejší, nejznámější a také nejkrásnější přírodní rezervací v Indii. Jelikož je zahraničními turisty poměrně hojně navštěvován, je také parkem komerčně nejvyužívanějším.

Snahy chránit toto území byly zaznamenány již v 19. století, ale teprve roku 1907 bylo rozhodnuto o zřízení rezervace. V dobách britské nadvlády byla oblast loveckým rájem, ale v roce 1936 se stala prvním národním parkem v Indii a tím byla veškerým lovům učiněna přítrž. Za zřízení tohoto národního parku se z velké části zasloužil britský ochránce přírody, fotograf, přírodovědec, spisovatel a bývalý lovec Jim Corbett, po kterém byl park také pojmenován.

Jim Corbett (1875 – 1955) se narodil v indickém Nainítálu Christopherovi a Mary Jane Corbettovým. Už jako kluk chodil Jim tábořit do džungle, kde nejen pozoroval, ale také lovil zvířata. Svého prvního levharta skolil v pouhých osmi letech! Jeho lovecká vášeň ovšem vzala za své, když se stal svědkem naprosto zbytečného a bezmyšlenkovitého vraždění 300 kachen. Zděšený Corbett se proto rozhodl, že svou pušku bude nadále využívat pouze k ochraně obyvatel zdejších vesnic, které byly čas od času sužovány hladovými a lidožravými tygry a levharty.

Autor: Augustin Rouchon

O svých zážitcích napsal Jim Corbett dokonce několik knih. V té první s názvem „Lidožrouti Kumáónu“ popisuje, jak vystopoval a zastřelil obávanou čampavatskou tygřici, která měla na svědomí životy 434 lidí. Rok po Corbettově smrti, tedy v roce 1956, byl na počest jeho průkopnických snah o ochranu přírody po něm pojmenován národní park. Roku 1957 došlo k rozšíření parku, pod jeho ochranu byla zahrnuta ještě nově vybudovaná nádrž na řece Rámganga.

Park zahrnuje rozmanitý terén pohybující se v nadmořské výšce 400 – 1200 metrů. Najdeme zde jak tropické savany, tak i hřebeny porostlé opadavými lesy tvořenými borovicí indickou či damarovníkem obrovským. Corbettův park se proslavil především pozoruhodně pestrou faunou. Návštěvníci zde mohou pozorovat nepřeberné množství velkých zvířat, ale také neuvěřitelných 600 druhů ptactva. V parku žije podle posledního sčítání asi 140 tygrů indických a jen o něco více leopardů.

Z šelem je možné se v parku setkat i s medvědem pyskatým, který bývá nejčastěji přistižen při boření termitišť a požírání termitů. Setkání s medvědem však může být velmi nebezpečné. Ve zdejších podmínkách mají tyto zvířata na svědomí více smrtelných úrazů než jedovatí hadi.

Autor: Wribs

Dále v Corbettově národním parku žije šakal, vlk, medvěd ušatý, cibetka, psovitá šelma s názvem dhoul,  ovíječ maskovaný, promyka indická, kuna charsa a další šelmy, z nichž však zahlédnout alespoň jediný druh je velké štěstí. Jejich přítomnost však dokládají četné otisky stop v bahně u napajedel a na cestě.

K nejčastěji pozorovaným zvířatům patří velcí kopytníci, z nichž nejpočetnější je jelen axis, kterého je možné společně s jelenem sambarem pozorovat v průběhu dne na pastvě v otevřeném terénu v jižní části parku. Českého srnce připomíná muntžak červený, jež vyhledává spíše úkryt lesa. Toho se proto podaří zahlédnout jen málokdy. Největší atrakcí v Corbettově národním parku je místní populace divokých slonů, kterých zde žije okolo tří stovek. Velkým zážitkem je pozorování těchto obrů, když se i se svými mláďaty radostně koupou v řece Rámganga. Ta je považována za důležitou tepnu národního parku a je lemována vysokou „sloní trávou“ a keři. U řeky Rámgangy je také pozorovatelna krokodýlů a gaviálů indických, což je taktéž druh krokodýla.

Autor: Wribs

Návštěvníci parku si během svého pobytu musí všimnout také některého z cca 600 druhů ptáků. Nejnápadnější jsou samozřejmě velcí dravci, ale také volavky, kormoráni a vrubozobí. Zahlédnout můžete černohnědou kukačku vraní či lejskovce rajského, jehož peří má na délku až 50 cm. Corbettův národní park je otevřen od poloviny listopadu do půlky června. Návštěvníci mají možností si vybrat mezi projížďkou terénním vozem nebo jízdou na hřbetu slona. Sloní safari je na pozorování zvěře jistě vhodnější, neboť se jedná o dopravu sice pomalou, ale zato tichou a zaručeně exotičtější. Záleží na finančních možnostech každého z vás.

- jap -

Předchozí články z Indie:
Sirhind – až za hranice Indie
Bombaj - Brána Indie
Amritsar je městem sikhů
Maidán, místo oddechu v Kalkatě
Sto chrámů Vrindávanu

Článek byl zobrazen 6 249 krát.