Sto chrámů Vrindávanu

Sto chrámů Vrindávanu

V oblasti střední Indie se na břehu řeky Jamuny rozkládá město Vrindávan (Brindavan), které je považováno za jedno z nejposvátnějších míst v Indii. Představuje důležité poutní místo pro zbožné hinduisty, kteří věří, že právě zde mladý Krišna prožil milostný románek s pastýřkou Rádhou.

Láska Krišny a Rádhy je dodnes hojně oslavována tancem, uměním a literaturou. Ve městě najdete četné chrámy, ášramy a gháty, které kdysi vybudovali hinduističtí vládci a zámožní kupci. Dříve bylo těchto staveb ve Vrindávanu mnohem více, ale mnoho z nich poničili Mughalové. Zdejší lidé za to nenávidí muslimy.

Dnes v místních ášramech přebývají hinduistické vdovy oděné do bílého. Mají vyholené hlavy a svůj život plně zasvětily uctívání Krišny. Když manžel zemře, indické ženě tím končí život, hlavně pokud žije na venkově. Už by se neměla nijak těšit ze života, musí nosit bílé sárí, odložit všechny ozdoby a šperky, žít a jíst má odděleně a co nejskromněji. Skončily pro ni také všechny svátky a veselice, pro rodinu se stala zátěží a proto je pro takovou ženu nejlepší, když odejde do ášramu. Nejedná se jen o staré ženy, ale najdete zde i docela mladá děvčata, která dětství opustila teprve nedávno.

Autor: Harshanti

V minulosti, dříve než byl tento zvyk postaven mimo zákon, se od takové ženy očekával obřad „satí“. Žena vystoupila na manželovu pohřební hranici a v plamenech ho doprovodila na onen svět. Tradovalo se totiž, že žena, která přežije svého manžela, nese vinu za jeho smrt. Nemusela muže zrovna otrávit nebo jinak zavraždit, ale pravděpodobně o něj dost nepečovala, nevařila dobrá a zdravá jídla, trápila ho hádkami a podobně. Obřad však nebyl popravou ani trestem, měl pro ni znamenat očištění od všech špatných skutků i těch z minulých životů.  Mnozí hinduisté věřili, že ovdovělá manželka, která podstoupí „satí“, bude vysvobozena z koloběhu znovuzrození a dojde věčné blaženosti. Dnes už naštěstí tento krutý zvyk není dodržován, vdovy přežívají v modlitbách a jsou odkázány na milosrdenství.

Autor: Ray Tsang

Přítomnost Krišny je ve Vrindávanu cítit na každém kroku. Kolemjdoucí vás zdraví Hare Krišna nebo Radhe Radhe (Radha byla partnerkou Krišny). Do města se sjíždějí Krišnovi oddaní z celé Indie. Na okraji Vrindávanu si můžete prohlédnout starobylý Góvinddévův chrám, který v roce 1590 postavil Rádža Mán Singh I. z Ámbúru. Naproti němu stojí chrám Šrí Ranganáthdží z 19. století. Pyšní se pozlaceným obřadním sloupem a zajímavým muzeem chrámových pokladů. Uprostřed uliček starého města se skrývají zdí obehnané posvátné hájky Séva kuňdž. Ty jsou spjaty s tradičním tancem Ráslíla, který pojednává – jak jinak – o životě Krišny.

Dalším pozoruhodným chrámem ve Vrindávanu je chrám Madan Móhan postavený v roce 1580 z červeného pískovce a je situován na kopci u řeky. Nedaleko hlavního tržiště najdete ještě chrám Banke Bihárí a chrám Jugal Kišór z 16. století. Chrám Iskcon nacházející se na předměstí, byl ve Vrindávanu vybudován ještě později. Při vjezdu do Vrindávanu vás jistě upoutá brána Bhaktivédanty Swamiho.

- jap -

Předchozí články z Indie:
Chamba, město ukryté v kopcích
Pohoří Garhvál
Příběh indického čaje
Národní park Dudhwa
Čandígarh – betonové království

Článek byl zobrazen 7 798 krát.