Za historií Dillí

Za historií Dillí

Mezi nejzajímavější místa indického Dillí patří „Qutab Archeological Area“. Tento soubor budov je památkou na dobu vlády muslimských panovníků, kteří sem se svými vojsky pronikli z okolních států a zanechali na zdejší kultuře i architektuře dodnes patrný vliv.

Nejvýraznější stavbou tohoto komplexu je bezpochyby minaret Kutab, jenž má podobu monumentální, 72,5 metru vysoké věže. Ta má u země průměr 14,32 metru a na vrchol o průměru 2,75 metru vede celkem 379 schodů. Budova, postavená z červeného pískovce a bílého mramoru, sloužila ke dvěma účelům – jednak jako klasický minaret ke svolávání věřících, a také jako symbol vítězství vojsk mocného válečníka Mohammeda Ghoriho z Afghánistánu, který zdejší území dobyl roku 1192. Stavbu zahájil Ghoriho místokrál, sultán Kutab-ud-din Aibak (odtud název Kutab) roku 1193, a dokončil ji Aibakův zeť a následovník Iltutmiš roku 1211. V následujících letech však došlo k poškození minaretu bleskem, čehož využil Feroz Šah Tughlak, který v roce 1368 nechal místo částečně zničeného 4. patra přistavět další dvě.

Minaret, jehož povrch je krásně zdoben reliéfy a úryvky z koránu, působí velmi impozantním dojmem. V roce 1993 byl právem zapsán pod ochranu UNESCO jako součást světového dědictví. V současnosti bohužel není umožněn z bezpečnostních důvodů vstup do objektu, a tak je možno památku pozorovat jen zvenku.

Mezi další zajímavosti tohoto areálu patří hrobky několika panovníků, nedokončený minaret Alai (jenž měl dosahovat dvojnásobné výšky minaretu Kutab) a 2 mešity. Jedna z nich, Quwwat-ul-Islam, je nejstarší mešitou v Indii. Její stavba začala zároveň s budováním minaretu Kutab, tedy roku 1193, a dokončena byla v roce 1197. Při výstavbě byl použit materiál z 27 hinduistických chrámů a co se týče celkové koncepce i dekorací, budova v sobě slučuje prvky islámského a původního indického umění.

Mešita byla poté dvakrát rozšířena. Nejdříve Šansuddin Iltutmiš (byl zmíněn již výše v souvislosti s minaretem) přistavěl 6 polí tak, že se plocha stavby ztrojnásobila, a poté Alauddin Khalji přidal v letech 1295-1315 jižní vchodovou část a několik navazujících budov. Celková plocha stavby tak dosáhla desetinásobku její původní rozlohy. Přestože dnes je mešita již v troskách, je dobře vidět její sloupová konstrukce i kaligrafická a geometrická výzdoba.

V areálu najdeme rovněž známý „nerezový“ železný sloup. Je kolem 7 metrů vysoký a do Dillí byl přemístěn ve 13. století z chrámu boha Višnu ve městě Udayagiri. Jeho stáří není úplně jisté - každopádně není mladší než 1600 let, avšak dle některých badatelů vznikl zhruba před dvěma tisíciletími či dokonce ještě dříve. Datace podle vyrytého nápisu není dost dobře možná, protože mohl být na sloup umístěn později. Na sloupu je záhadné to, že ačkoliv je vyroben ze železa, není přes své stáří rezavý, respektive ne příliš. Ve skutečnosti je jeho povrch rovnoměrně pokryt tenkou vrstvou rzi a u paty koroze proniká i více do hloubky, ale přesto je obdivuhodně zachovalý. Důvod dodnes není jasný. Někteří vědci se domnívají, že je tomu tak díky suchému vzduchu, avšak ten v Dillí opravdu není, nehledě na letní monzunové deště. Hypotéz je více, ale žádná není zcela uspokojivá. Mnoho vědců si myslí, že na sloupu není nic záhadného a že podstatu jeho vlastností lze velmi snadno vysvětlit. Potíž je v tom, že každý má vysvětlení jiné a mnohdy si vzájemně odporují…

Celý areál Kutab je rozhodně zajímavý a při prohlídce Dillí bychom jej neměli vynechat.

Článek byl zobrazen 6 931 krát.