Ladakh - treky v indickém Himaláji

Ladakh - treky v indickém Himaláji

Tam na úplném severu Indie, východně od Kašmíru, tam za hradbou Himálaje, se rozprostírá prastaré království Ladakh. Oblast tak „neindická“ jak jen si můžeme představit. Oblast buddhistických klášterů, modlitebních praporků vlajících a roznášejících modlitby za všechny živé do celého světa. Oblast je pro svoji jedinečnou kulturu, která zde však nebyla ničena tak, jako v sousedním Tibetu, přezdívána malý Tibet. 

Tisíce tibetských uprchlíků zde našlo azyl a spolu s Ladáčany se podílejí na rozvoji tibetského buddhismu na území, které sice patří Indii, ale odjakživa bylo více ovlivňováno spíše Tibetem. Mniši tu donekonečna omílají své mantry, lámové studují a praktikují učení starých mistrů. V temných zákoutích klášterů rychle zapomeneme na to, že žijeme v 21. století, náhle se ocitáme o několik století zpět. I tento odlehlý kout světa byl v minulosti předmětem územních bojů, a to buď ze strany Tibeťanů, nebo později islámských nájezdníků přicházejících ze západu. Islám sem sice pronikl, ale země si zachovala svoji jedinečnou identitu, která zatím ještě nebyla narušena sílícím přílivem turistů.

Foto: Leh - staré město

Odjakživa bylo centrem Ladakhu město Leh, jemuž vévodí starý královský palác z první poloviny 17. století, tolik připomínající věhlasnou Potalu ve Lhase. Kdo se kým nechal inspirovat, zůstává utajeno, údajně stavba lehského paláce byla započata dříve. Je známo, že palác nechal postavit významný ladácký vládce Sengge Namgjal a stavba prý trvala pouhé tři roky. Islámští nájezdníci v Lehu zanechali stopy a to ve formě jak šíitské tak sunnitské mešity. Leh se stal obchodním centrem pro obchodníky z Kašmíru. Představuje pro ně pouze sezonní záležitost, obchůdky otevírají až v polovině května, když roztaje sníh v sedlech a silnice se zprůjezdní. Na zimu se pak Kašmířané stěhují na svá detašovaná obchodní pracoviště do Goy, nejznámější indické přímořské oblasti.

Leh je dnes civilizované místo - internet, obchůdky, restaurace, desítky cestovních kanceláří zprostředkujících jakýkoliv trek a zajišťující vybavení, ovládly město. Vždyť turista je zdrojem výdělku a turisté si žádají své. Ovšem chcete li poznat skutečný Ladakh, musíte pomalu vstřebávat atmosféru, být v kontaktu s lidmi, nepospíchat a taky hlavně, vydat se po svých do hor. Chcete-li z Lehu do hor, do vesniček kam nevedou silnice, musíte nejprve překročit sedla ve výšce 4 600 - 5 200 m. Tam naleznete svět, který vás ovlivní po zbytek života a nesmazatelně se vryje pod kůži.

Foto: divoké údolí řeky Indus - začátek treku do Markha Valley

Nejčastěji turisté vyrážejí na takzvaný Markha valley trek. Je to 8- až 10-denní trek, který z větší části vede podél potoka Markha. Lepší je začít ve Spitoku, za řekou Indus, nad níž se tyčí buddhistický klášter Spitok založený již v 11. století. V této době patřil klášter staré škole Kadampě. V 15. století s nástupem nové školy Geluppy byl klášter rekonstruován. K této škole, takzvané škole žlutých čepic, se hlásí i Jeho svátost 14. dalajláma Tandzin Gjamccho. Ten má svůj palác v nedalekém Choklamsaru a každý rok se sem vrací, přednášet lidem o učení a životě. Klášter rozhodně stojí za důkladnou prohlídku, pohltí vás jeho atmosféra a zakryté rituální masky ještě umocňují tajemnost místností. Mniši zde pravidelně zalévají mističky olejem a zapalují svíčky. Některé masky vypadají hrůzostrašně, ale jejich funkce je prozaická, ochraňují buddhismus od všeho zlého a zahánějí zlé démony. 

Přejdeme most přes Indus a po proudu se vydáme dále vyprahlou pustinou směrem k první vesničce na cestě Zingchan. Docházíme k tábořišti u potoka, kde je dostatek pastvy pro muly nesoucí náklad méně zdatným turistům. Odtud cesta pokračuje k vesničce Rumbak, kde se setkávají dvě pěšiny do hor, jedna ta naše a druhá vedoucí přímo ze Spitoku, ale strmě překonávající sedlo Namlung La vysoké 4 800 m.

Foto: Markha Valley

Místní se snaží vylepšit domácí rozpočet prodejem čaje, polévky a nezbytnou a všudypřítomnou coca-colou upachtěným turistům. Míříme dál, stoupáme směrem do sedla Kanda La a táboříme u jediného zdroje vody s nádherným výhledem na šestitisícovku Stok Kangri. A ráno vzhůru do sedla, za dobrého počasí je možné vidět vrcholky karakoramských kopců na severu. Ale naše cesta vede na jih, tam za nesčetnými zatáčkami a skalami je ukryto údolí Markhy a první vesnička Skyu s nenápadným buddhistickým klášterem. V tomto těsném prostředí, naprosto sami, izolování od povyku turistů, cítíme mnohem intenzívněji posvátnost a energii. Klášter dle historických souvislostí pochází z doby panování Sengge Namgjala, to znamená do první poloviny 17. století, do doby největšího rozmachu.

Odtud pokračujeme zeleným údolím Markhy, které je hustě porostlé rakytníkem, z jehož oranžových kyselých bobulí se vyrábí místní speciální džus - Leh berry. Lze tu odbočit na západ a v rámci jednodenního výletu dojít ke kaňonu řeky Zanskar. Na konci kaňonu silnička končí ve vesnici Chilling odkud je možné dojet zpět do Lehu autobusem, který se sem dokodrcá dvakrát do týdne. Pokud však půjdete proti proudu potoka Markhy, dostanete se za 3 dny na planinu Nyimaling ve výšce 4 800m. Klášter Latho zavěšený jak vlaštovčí hnízdo na skalnatém hřebeni však neujde naší pozornosti. Spravuje ho pouze jeden mnich, a pokud je zrovna na cestách, je klášter zamčený. 

Foto: zemní pyramidy cestou do Nyimalingu

Největší vesnicí v údolí je Hangkar, kde stojí dokonce i škola. Pěšina odtud začíná stoupat a před námi se objevuje planina Nyimaling s pasoucími se stády dzo, koz a ovcí. Dzo je kříženec jaka a krávy, ideální zvíře do těchto nadmořských výšek. Nyimaling je překrásné místo, říčka Markha pramenící nedaleko odtud zde meandruje na loukách. Na okraji planiny je malý pastevecký tábor tvořený dvěma chýšemi, ve kterých přebývá asi deset lidí. Pastevci tu pasou stáda z celého údolí Markhy. Na noc se zvířata shromažďují v ohradách, kozy a ovce dohromady, namačkané na sebe přečkají noc a ráno se zase rozeběhnou do okolních strání. I v letních zde měsících mrzne a časté jsou i sněhové přeháňky. Zvířata se tak musí zahřívat vlastními těly.

Z planiny cesta stoupá přímo vzhůru do dalšího sedla Gongmaru La - nejvyššího místa na trase. V 5 130 metrech vlají buddhistické prapory popsané mantrou a roznášející tak svoji modlitbu daleko do světa, za hory, doly, řeky…i k lidem jiného vyznání. Ze sedla následuje strmý sestup po suťových stráních, kde balancují také divocí kozorožci. Cesta se pomalu mění v široké údolí a dovede nás až do Shangu. Sem už po šotolinové cestě jezdí i autobus z Hemisu, kam však ještě jdeme po svých. Zde sice končí Markha valley trek, ale rozhodně stojí za to navštívit ještě klášter Hemis patřící mezi největší, nejbohatší a nejproslulejší. Nachází se již v údolí Indu, 45 km od Lehu a jeho vznik se datuje do 17. století. O jeho významu hovoří pověst, že by ho každý Ladáčan měl alespoň jednou za život navštívit.

Na konci hemiské rokle se před zraky návštěvníků ukrývá ještě malý klášter, jehož historie sahá až do 13. století. Oproti navštěvovanému a rušnému Hemisu je to doslova oáza klidu. Turisté sem zavítají zřídkakdy, nevede sem silnice, takže není v nabídce cestovek. Z Hemisu se zpět do Lehu dostáváme následující den ráno. 

Foto: Hemis - klášter

Ladakh nikdo neopouští, aniž by se mu v srdci nezachytilo alespoň smítko ladackého ducha. A v uších nám stále zní tajemné “Óm mani padme húm“. Treky v Ladakhu organizuje CK Karavela.

Autor: Radka Tkáčiková

CK Karavela
Petrohradská 10
101 00  Praha 10-Vršovice
Tel.: 271 745 237

karavela@karavela.cz 
www.karavela.cz 

- PR článek - 

Článek byl zobrazen 4 582 krát.