Indie - základní informace

Indická republika
Hlavní město: Nové Dillí
Počet obyvatel: 1 131 043 000
Rozloha: 3 287 590 km²
Měna: 1 indická rupie (INR) = 100 paisa
Úřední jazyk: hindština

Vstupní formality a základní informace
Poloha a přírodní poměry
Jak cestovat do Indie
Jak cestovat po Indii
Jak cestovat po Dillí
Stravování
Ubytování
Bezpečnost v Indii
Nakupování v Indii
Turistické cíle

Vstupní formality a základní informace

Kdy do Indie?
V Indii panuje teplé monzunové podnebí, pro které jsou typické vydatné letní deště a suchá zima. V době od února do března je v zemi jaro, které je považováno za nejkrásnější roční období díky všudypřítomné rozkvetlé vegetaci a příjemným teplotám. Horké léto, kdy se teploty vyšplhají až ke 40°C, pak nastupuje od dubna do června a není příliš ideální pro cestování. Do Indie není dobré se vypravovat ani v  červenci, srpnu a září, kdy je v zemi období monzunových dešťů. Obzvláště jih a severovýchod země se potýká s velmi vydatnými a silnými srážkami. Nejvhodnější dobou pro návštěvu je tedy zima, která zde vládne od října do února. Deště konečně ustaly a teploty na jihu země klesají k příjemným 19°C. Na severu však teploty mohou klesat až pod 3°C.

Pasy, víza, doklady
Občané České republiky potřebují pro cestu do Indie platný cestovní pas a také vízum, které si mohou vyřídit na Indickém velvyslanectví v Praze. Musíte však počítat s tím, že jeho vyřízení může úřadům trvat i několik týdnů. Jestliže máte v úmyslu se z Indie vypravit i do některé její sousední země a pak se zase vrátit zpět, budete potřebovat indické vízum k několikanásobnému vstupu. Pas by měl platit ještě alespoň 6 měsíců od vstupu do země. V Indii existuje několik oblastí s omezením vstupu, kam je potřeba mít zvláštní povolení. Tento proces je na vyřízení dosti složitý, proto požádejte o pomoc místní nebo českou cestovní kancelář. Pokud do země přijedete na klasické turistické vízum platící 6 měsíců, nemusíte u místních úřadů přihlašovat k pobytu. Jestliže však v zemi plánujete strávit více než 180 dnů, musíte se do 15 dní osobně přihlásit.

Zdravotnictví
Ve větších městech je zdravotní péče na zdejší poměry na velmi dobré úrovni. Pokud se však vydáte do odlehlejších a vesnických oblastí, tam je situace poněkud horší. Před odjezdem do země si proto zajistěte dostatečnou zásobu léků, které pravidelně užíváte. Pokud je to možné, přivezte si s sebou také jednorázové injekční stříkačky a jehly, protože ty nejsou na mnoha místech dostupné. Česká republika nemá s Indií uzavřenu dohodu o bezplatném poskytování zdravotní péče, proto je nezbytné, abyste si před cestou uzavřeli komplexní zdravotní pojištění. Toto pojištění se však nevztahuje na úhradu nákladů za zdravotnické služby k léčbě chronických onemocnění a nemocí, které existovaly již před samotným uzavřením pojištění. Nebudou vám hrazeny ani zubařské zákroky. Tuto zdravotní péči si tedy musí návštěvník hradit sám v hotovosti. Obecně platí, že do Indie by se měli vydávat jen lidé v dobrém zdravotním stavu. Podle místa a plánované délky pobytu je třeba podstoupit některá očkování. Doporučuje se očkování proti hepatitidě typu A a B, tetanu, tyfu a měli byste také dostat dávku antimalarik. V některých oblastech Indie byl totiž zaznamenán větší výskyt malárie a horečky dengue. Bližší informace vám poskytne hygienická stanice. V zemi je třeba dávat rovněž pozor na to, co jíte, pokrmy by měly být dobře tepelně zpracované a vodu pijte raději pouze kupovanou balenou. Vyvarujte se sladkostí, které se prodávají na ulici, dobře omývejte a loupejte ovoce i zeleninu a nepijte nápoje s ledem. Bylo by dobré, kdybyste s sebou měli vždy malou příruční lékárničku se základními léky proti horečce, průjmu, žaludečním nevolnostem, s dezinfekčním prostředkem, mastí, repelentem a další základní výbavou.

Peníze
Oficiální měnovou jednotkou Indie je indická rupie. Za jednu rupii dostanete přibližně 1 Kč, v závislosti na aktuálním kurzu. Ve větších městech je k dispozici široká nabídka bankovních služeb a není zde problém s výměnou peněz. Významnou bankou s celostátní působností je State Bank of India. Směnárny najdete na letištích, v hotelech či cestovních kancelářích. Narazit můžete také na překupníky, kteří nabízí lákavé a výhodné směnné kurzy. Těm je však lepší se vyhnout, jelikož je jejich činnost považovaná za nelegální. Kreditní karty dnes již přijímá většina hotelů, restaurací a nákupních center. Přibývá však případů, kdy došlo při platbě kartou k okradení zákazníka, proto vždy trvejte na vystavení účtenky. Jelikož v menších městech není umožněno používat kreditní karty, mějte u sebe vždy také dostatečnou hotovost pro případné nákupy, dopravu či spropitné. Bezpečný způsob přenosu peněz představují také cestovní šeky. Eurošeky ani poštovní šeky se v Indii nepřijímají. Indická měna se nesmí dovážet ani vyvážet ze země.

Domácí mazlíčci
Jestliže si chcete do Indie dovézt i svého čtyřnohého miláčka, musíte mít pro něj vyřízený zdravotní certifikát a osvědčení o očkování proti vzteklině, který byl vydaný v České republice ne déle než jeden týden před příjezdem do Indie. Na osobu je povoleno dovážet maximálně 2 zvířata. U ostatních zvířat jako jsou ptáci a plazi je vyžadováno zdravotní osvědčení. Zakázán je však vývoz divoké indické zvěře, exotického ptactva, kožešin a dalších výrobků vyrobených ze zvířat.

Poloha a přírodní poměry

Indická republika je jedna z největších a nejlidnatějších zemí světa. Hraničí s Bangladéšem, Barmou, Čínou, Bhútánem, Nepálem a Pákistánem. Rozkládá se na Indickém subkontinentu v jižní Asii a její břehy jsou omývány Indickým oceánem, Arabským a Bengálským mořem. Asi dvě třetiny území leží na poloostrově Přední Indie. Na severu tvoří přirozenou hranici majestátní pohoří Himálaj a Karakoram. Právě v Himálaji najdeme druhou nejvyšší horu světa – proslulou a horolezci vyhledávanou K2 měřící 8611 metrů nad mořem. Nejvyšší horou Indie je však Kančendženga s výškou 8598 metrů nad mořem. Na východě země se tyčí hraniční pohoří Patkai Range a Letha Range přesahující nadmořskou výšku 3800 metrů a také náhorní plošina Khasi Hills. V podhůří Himálaje se v oblasti střední Indie rozprostírají úrodné a dosti zalidněné Indoganžské nížiny. Západ země pokrývá aridní poušť Thár a dále na jih ještě Dakšinská plošina pokrytá sopečnou půdou, která je velmi bohatá na vzácné nerosty jako je zlato a diamanty. V horách Západního a Východního Ghátu roste mnoho vzácných dřevin i orchidejí. Indií protékají tři mohutné veletoky: Indus, Ganga a Brahmaputra. Pobřeží je lemováno krásnými písečnými plážemi s kokosovými palmami. Jde zejména o oblast Góa, Kéraly, Západního Bengálska, Uríse a Andamanských ostrovů.

Jak cestovat do Indie?

Letecká doprava
Turisté z České republiky pro cestu do Indie využijí leteckou přepravu, kterou zajišťuje společnost Air France s mezipřistáním v Paříži. Také letecká společnost KLM má dobré spojení do Dillí a Bombaje přes Amsterdam. Přes Curych se do Indie dostanete se společností Swiss Air. Česká letecká společnost ČSA pak nabízí lety do Bombaje ve spolupráci s Korean Air, proto bývá mezipřistání v Soulu. Indie má 4 mezinárodní letiště, a to v Bombaji, Kalkatě, Madrásu a Dillí. Omezený počet mezinárodních letů nabízí také letiště ve Váránasí, Amritsaru, Džajpuru, Ágře a několika dalších místech. Ceny letenek jsou závislé na sezóně a vybrané letecké společnosti. Proto si vždy nejdříve porovnejte ceny jednotlivých aerolinek. Během hlavní sezóny v období od října do března si rezervujte letenku dostatečně dopředu.

Lodní doprava
V Indii se nachází několik mezinárodních přístavů, jde o Kalkatu, Bombaj, Dillí, Madrás, Kóčín, Panaji (Góa) a Rameswaram. Trajektové spojení je tak umožněno se Srí Lankou, Bangladéšem, Pákistánem a Nepálem.

Jak cestovat po Indii?

Autem
Významná a velká indická města se mohou pochlubit rozsáhlou sítí dobře udržovaných silnic. V ostatních oblastech je však infrastruktura na velmi nízké úrovni. Silnice jsou poničené a neodpovídají potřebným standardům. Pokud si chcete v Indii pronajmout auto, budete pro jízdu potřebovat určité řidičské zkušenosti a také notnou dávku trpělivosti a odvahy. Jezdí se zde totiž vlevo v autech, která mají volant vpravo, a to může ze začátku představovat pro Evropana určitý problém. Také doprava ve městech je velmi chaotická a nepřehledná, proto je lepší využít hromadné dopravy nebo si pronajmout auto s řidičem. Indové často a rádi porušují dopravní předpisy, proto musíte dávat velký pozor a doslova předvídat reakce ostatních vozidel. Není nic neobvyklým, že se v protisměru proti vám vyřítí auto nebo, že vás předjíždějící auto málem vytlačí ze silnice.  Také se nesmíte divit, co všechno je možné na zdejších silnicích potkat, od historických aut, skútrů, motorek, kol naložených vším možným i nemožným až po zvířata.

V Indii existuje řada mezinárodních autopůjčoven, jako je Avis, Budget nebo International Travel House Limited. Aby vám zde pronajali vůz, musíte vlastnit mezinárodní řidičský průkaz a musí vám být nejméně 25 let. Benzínové stanice jsou rozesety podél hlavních silnic, bohužel ne všechny z nich mají v nabídce bezolovnatý benzín. Nejlépe uděláte, když si v Indii zapůjčíte auto i s místním řidičem, který zná zdejší podmínky a je na ně zvyklý. Jde o poměrně levnou a bezpečnou formu přepravy. Před dlouhou cestou je navíc možné si řidiče i auto vyzkoušet.

Autobusem
Autokarové a autobusové linky zajišťují skvělé spojení mezi velkými městy, ale také s odlehlejšími kouty země. Autobusová síť je poměrně hustá a doprava levná. Cestování indickými autobusy však vzhledem ke stavu zdejších silnic není ničím pohodlným. Cesta autobusem státního dopravního podniku je možná tedy jen na krátké vzdálenosti. Také autobusy nebývají zrovna v nejlepším technickém stavu a jsou vesměs zastaralé, přeplněné a špinavé. Zajímavosti zdejších autobusů je také to, že se zavazadla převáží na střeše vozu, proto si na ně dávejte dobrý pozor. Lepší je proto volit expresní linky, které jsou sice znatelně dražší, ale poskytují už výrazný komfort. Jsou klimatizované a vybavené videem a občerstvením. Jízdenku si můžete dopředu rezervovat v cestovní kanceláři nebo přímo u společnosti.

Letadlem
Vzhledem k velkým vzdálenostem mezi jednotlivými zajímavými destinacemi v Indii je letadlo nejpohodlnějším a nejvhodnějším způsobem přepravy. Letecká doprava v Indii je zajišťována několika leteckými společnostmi a je na poměrně dobré úrovni. Fungují zde 2 státní letecké společnosti Air India a Indian Airlines a také řada soukromých podniků, jako například Jet Airways nebo Sahara Airlines. Ceny letenek jsou regulovány státem a pro místní obyvatele jsou znatelně nižší než pro turisty. Hlavní města jako je Dillí, Kalkata, Bombaj a Madrás mají skvělé spojení se všemi vnitrostátními letišti, který byly v posledních letech podrobeny značné modernizaci.

Vlakem
 Indická železniční síť, která byla založena již v roce 1853, je co do délky tratí a počtu stanic jednou z největších na světě. V Indii jde o nejvyužívanější způsob dopravy, vlaky zde každý den přepraví kolem 13 milionů pasažérů. Většina vlaků má první a druhou třídu, lehátkové a restaurační vozy jsou pouze u některých vlaků. Vzhledem k vytíženosti některých spojů je třeba si rezervovat jízdenku dostatečně dopředu. Fungují zde 3 typy vlaků: rychlík, osobní a poštovní. Pro turisty je nejvhodnější rychlík, který je klimatizovaný a nezastavuje tak často jako vlaky osobní. Také vybavení a služby jsou na dobré úrovni. Těmito rychlíky jsou spojena všechna hlavní velká města, jako je Kalkata, Madrás, Bombaj, Dillí apod. Mezi nejmodernější vlaky patří Rajdhani Express, Shatabdi Express, jejichž rychlost dosahuje 130 km/h. Ceny jízdenek se liší v závislosti na využité třídě. Zahraniční turisté mohou využít slevy tzv. Indrail Passes, který umožňuje neomezené cestování v určitém časovém úseku. Majetnější návštěvníci Indie si mohou užít jízdu v luxusním vlaku Palace on Wheels nebo Royal Orient, které projíždění přes území Rádžastánu do Ágry, Džajpuru, Ahmadábádu a mnoha dalších zajímavých lokalit.

Trajektem / lodí
Indie je protkána asi 15 tisíci kilometry plavebních kanálů a řek, které jsou využívány převážně pro přepravu zboží. Hlavními přístavy jsou Kalkaty, Bombaj a Cochin. Na souostroví Lakadivy, Andamany a Nikobary se můžete dostat pravidelnými trajekty, které vyplouvají z Madrásu a Kalkaty. V období dešťů jsou tyto spoje pozastaveny. Oblast Góa je katamaránem spojena s Bombají a jízda zabere asi 7 hodin.

Jak cestovat po Dillí?

Autobusem
Pro turisty není cestování městskou hromadnou dopravou zrovna nejvhodnější a doporučuje se jim využít jiného dopravního prostředku. Městské autobusové sítě jsou sice rozsáhlé a dostanete se tak téměř všude, ale přeprava není ničím příjemným. Autobusy bývají narvané k prasknutí lidmi, kteří se snaží dostat do práce. Plný autobus pak již nezastavuje na dalších zastávkách, kde čekají další davy pasažérů. I takto přeplněná vozidla však jezdí nepřiměřenou rychlostí a řidiči jsou dosti neohleduplní. Pro milovníky adrenalinových sportů je jízda indickým autobusem určitě jedinečným a vyhledávaným zážitkem.

Metrem
V roce 2002 bylo v indickém hlavním městě otevřeno metro s 65 km tratí. Jde o systém podzemních, povrchových i nadzemních drah vedených na třech linkách, které jsou barevně rozděleny. V této době probíhá výstavba dalších 7 tratí, které by měly být otevřeny v roce 2010. V provozu jsou čtyřvozové soupravy japonské společnosti Mitsubishi.

Taxi
Pro taxíky jezdící po Dillí je typická černožlutá barva a představují výhodný dopravní prostředek pro poznávání města. Přestože vás jízda taxíkem vyjde mnohem levněji než v České republice, často se stává, že taxikáři nerespektují místní vyhlášku a snaží se z cizinců vytáhnout několikanásobně vyšší sumu. Proto je dobré využít systém Prepaid Taxi, kde se cena platí dopředu u označených přepážek. Tento systém naleznete na všech mezinárodních letištích. Součástí každého taxíku jsou sice taxametry, ale málokterý z nich je funkční. Taxi si můžete zavolat na ulici nebo si jej vyzvednout na jejich stanovišti. Nedávno se v ulicích Dillí objevily tzv. radiotaxi, které jsou vybaveny klimatizací, a proto jsou také o něco dražší.

Autorikša
Autorikša je poměrně rychlý a levný dopravní prostředek na třech kolech, který přepraví 2 osoby. Jízda s ním v hustém provozu však může být dobrodružným a nezapomenutelným zážitkem. Jsou nejvyužívanějším a všudypřítomným prostředkem v Dillí. Poznáte je podle žlutozelené barvy, pokud jezdí na plynový pohon, nebo podle žlutobílé v případě, že jsou poháněny benzínem. Obdobou autorikši je cyklorikša, což je taxi poháněné vlastním pohonem. V hlavním městě se s tímto dopravním prostředkem už moc nesetkáte, je častější pro menší města.

Stravování

Indická kuchyně
Pro indickou kuchyni jsou typické nejrůznější variace chutí a barev. Základem indických pokrmů je rýže a koření kari, které se přidává snad všude. Indická rýže „basmati“ je považována za nejjemnější druh na světě, je aromatická a dlouhozrnná. Většina obyvatel Indie jsou vegetariáni, přesto ale v jejich kuchyni narazíte i na pokrmy z masa, záleží na náboženství, které vyznávají. Nejčastěji používaným masem je kuřecí, skopové, kozí, ale hojně se připravují i ryby. Setkáte se také s pokrmy z mletého masa, kde je smícháno několik druhů mas dohromady. Vše je doplněno nejrůznějšími druhy zeleniny, luštěnin a exotických plodů. Indickou kuchyni si nelze představit bez široké škály koření: kurkuma, šafrán, chilli papričky, kardamom, koriandr nebo tzv. řecké seno. Všechny tyto druhy koření se používají ve většině jídel a mají zaručit harmonii všech chutí - sladkých, slaných, pálivých, trpkých i kyselých. K této kuchyni neodmyslitelně patří také polévky a předkrmy, které mají důležitou úlohu, a to povzbudit chuťové buňky. K jídlům se podává indický chléb v podobě placek, kterých je řada druhů, například čapátí, purí, cizrnové placky, kukuřičné placky či překládané celozrnné placky. Vegetariáni si v Indii přijdou na své, jídla jsou velmi pestrá a chutná. Tvoří je čerstvá a lahodná zelenina, čočkové pyré a všemožné druhy rýže. Tyto pokrmy jsou cenově velmi přijatelné. Indové mají rádi své moučníky, které jsou však pro Evropana příliš přeslazené a také přemaštěné. Moučníky se v Indii podávají se jen o svátcích, jsou plné oříšků a smetany.

Indické restaurace
Přestože se většina obyvatel Indie stravuje výhradně doma, restaurace ve větších městech se těší čím dál většímu zájmu.  Ve zdejších podnicích si můžete objednat od pizzy až po večeři o několika chodech. Indové jsou k cizincům velice pohostinní a chovají se vždy zdvořile a mile. I když samotní Indové nepoužívají příbor, ve většině restaurací je pro hosty připraven. Stejně tak jako umyvadlo na umytí rukou před a po jídle. V posledních letech došlo k velkému rozvoji stravovacích zařízení, bylo vystavěno mnoho luxusních podniků, malé kavárny, ale i kiosky u silnice. V těchto podnicích vám bude nabízena jak typicky indická kuchyně, tak i mezinárodní. Vznikla zde také řada restaurací specializovaných na určitou kuchyni, jako například na italskou, mexickou, japonskou, čínskou a mnoho dalších. Ve většině indických metropolí se dnes dokonce setkáte i s řetězci rychlého občerstvení, jako je Mc´Donalds, KFC nebo Pizza Hut. Typicky indické rychlé občerstvení najdete většinou podél silnice a na tržištích. V nabídce je mnoho vegetariánských pokrmů, jako jsou samósy, dósy či idlí, ale také kuřata, kebaby, pečené ryby. Při konzumaci těchto jídle však myslete na případná zdravotní rizika. Restaurace v Indii otevírají v 11 hodin dopoledne a zavírají až někdy po půlnoci. Ceny jsou již pevně stanoveny a smlouvání zde nebývá zvykem. Je zvykem dát číšníkovi spropitné ve výši 10 % z celkové sumy. Platit v restauraci kreditní kartou můžete jen málokde, většinou jen v luxusních podnicích nebo drahých hotelech. Pro nákup jídla u stánku nebo v kiosku si připravte hotovost.

Indické nápoje
Tradičním indickým nápojem je chai, což je kořeněný čaj s mlékem, nebo černý čaj ochucený kardamomem, skořicí, zázvorem, mlékem či medem. Indie je stejně jako Čína světovou čajovou velmocí a tak, se čaj stal indickým národním nápojem. Nejkvalitnější čajové lístky pochází z oblasti Assam, kde se nachází původní čajovníky z roku 1823. Tento černý čaj proslavený svou plnou, ovocnou a sladovou chutí se pije silně oslazen a s mlékem. Z Indie pochází také osvěžující nealkoholický nápoj „Lassi“, který se vyrábí z jogurtu, vody či mléka a kostek ledu. Může být sladký i slaný. Pokud jej chceme sladký, dochutíme ho ovocem, například mangem. Do slaného se zase přidává sůl a chilli. V Indii se popíjí samozřejmě také džusy, limonády a hlavně voda.

V některých indických státech je zakázáno podávání i prodej alkoholických nápojů. Alkohol si můžete zakoupit jen v obchodech a restauracích, které k tomu mají vládní povolení. Požívání alkoholu na veřejných místech není možné a hrozí vám pokuta. Stejně tak se nesmí v restauracích konzumovat vlastní donesený alkohol. Během státních svátků je v zemi tzv. abstinenční období a podávání alkoholu je zakázáno i v hotelech a restauracích. V posledních letech se zlepšila kvalita indických vín a některé značky jsou dokonce určeny na export.

Ubytování

Indie nabízí širokou škálu nejrůznějších ubytovacích zařízení ve všech cenových relacích. Byly zde vystavěny moderní a luxusní hotelové komplexy západního typu, zrenovovány okázalé starobylé paláce, ale také skromné turistické bungalovy a noclehárny. Ubytování je zde poměrně levné, noc v klasickém hotelu vás vyjde asi na 2 dolary, ale samozřejmě narazíte i na hotely, kde budou chtít za jednu noc třeba 50 dolarů. Cena za ubytování se vždy odvíjí od poskytovaných služeb, vybavenosti zařízení, lokality a doby návštěvy. Největší komfort poskytují pětihvězdičkové hotely mezinárodní či indické sítě, jako je například Oberoi, Taj, Welcomgroup nebo Ashok Group. Majetnější návštěvníci Indie mohou strávit noc v některém přepychovém historickém zařízení. Jde o opravené pevnosti, paláce a sídla tehdejších knížat. Tyto ubytovací zařízení najdete především v Rádžastánu, Madhjapradéši nebo Gudžarátu. Cenově příznivější než přepychové hotely ohodnocené mnoha hvězdičkami jsou hotely střední cenové kategorie a penziony. Bývají vybaveny klimatizací, jsou čisté a poskytují služby na vysoké úrovni. Nejlevněji se pak můžete ubytovat v mládežnických ubytovnách nebo spartánských zařízeních pro poutníky, jako je „dharamšála“ a „ašráma“, které najdete po celé zemi. Ubytovny bývají situovány nedaleko autobusových a železničních nádraží. Mají jednoduché vybavení, toalety, větráky a nabízejí i stravování. Pro turisty jsou nejvhodnější asi bungalovy či turistické chaty, kde mají k dispozici samostatné pokoje s koupelnou a toaletou, jsou čisté, prostorné a laciné. Pokud máte o pokoj zájem, je třeba, abyste si ho rezervovali dostatečně dopředu. Přednost při ubytování totiž mívají zahraniční úředníci. Velkou oblibu si u turistů v posledních letech získává ubytování v soukromí. Národní parky poskytují ubytování v lesních chatách se základním vybavením. Na okrajích větších a nejnavštěvovanějších parků vyrostly luxusní ubytovací zařízení, s veškerým potřebným komfortem.

Bezpečnost v Indii

Cestování po Indii je pro Evropana relativně bezpečné, pokud budete dbát základních bezpečnostních opatření. Peníze mějte vždy schované na skrytém místě například pod košilí, nebo ve vnitřní kapse. Turistické oblasti a velké aglomerace jsou totiž rájem pro kapsáře, pouliční zloděje a turisté se mohou stát dokonce obětí loupežného útoku. Veškeré cenné věci si proto uschovejte raději v hotelovém sejfu nebo na jiném bezpečném místě. Zbytečně nenoste šperky a cennosti, které by přitahovaly pozornost a mějte u sebe vždy jen potřebnou finanční hotovost. Kameru nebo fotoaparát si neustále hlídejte a přidržujte. Pozor na krádeže si dávejte obzvláště v hromadné dopravě. Před cestou je dobré pořídit si kopie všech dokladů a uschovat je na odděleném místě. Ve městech se vyhýbejte vstupu do neznámých a zapadlejších čtvrtí a po setmění se nevydávejte nikam sami. V žádném případě se turistům nedoporučuje stopovat. Každý cíl cesty byste měli nahlásit na recepci v hotelu, aby se vědělo, kam jste měli namířeno. Oblasti států Džammú a Kašmír jsou již po dlouhou dobu provázeny vojenskými konflikty, proto z hlediska bezpečnosti nejsou vhodné pro turisty. Také stát Bihár zaznamenal několik případů okradení či přepadení cestujících v autobusech a osobních autech. Před cestou do jednotlivých indických států se vždy informujte o aktuální politické a bezpečnostní situaci. Raději se vyhýbejte také místům konání významných náboženských svátků, které bývají často doprovázeny nepokoji. Lepší je do země nejezdit také v době voleb, kdy je nutno se mít na pozoru před případnými teroristy, kteří si za své rukojmí vybírají nejraději právě turisty. V zemi je přísně trestáno obchodování a užívání drog a střelných zbraní. Na turisty může čekat nebezpečí ve volné přírodě ve formě jedovatých hadů, pavouků a dotěrných opic. 

Nakupování v Indii

Indie je doslova rájem pro milovníky nakupování, na místních tržištích a u stánků můžete objevit jedinečné skvosty. Všude kolem vás leží kupy textilního, uměleckého a řemeslného zboží a vy nevíte, kam se dříve podívat. V tomto bohatém sortimentu zboží narazíte na bronzové a kovové předměty, šperky, oblečení, módní doplňky, hedvábí, miniatury, koberce a nejrůznější artefakty. Na mnoha místech můžete sledovat řemeslníky při práci a následně si daný výrobek zakoupit přímo od nich. Oblíbeným suvenýrem bývají lakové výrobky, mosazné zboží či stříbrné nádobí. Ženy budou jistě uchváceny krásnými šperky „kundan“, které jsou vykládány drahými kameny, nebo pestrobarevnými textiliemi z hedvábných a bavlněných látek. Mohou si zde také koupit již hotové oděvy, šátky, tradiční sárí a rovněž doplňky do domácnosti. Na severovýchodě země se velké oblibě těší výrobky z bambusu a rákosu. Zaujmout vás mohou také obrazy s náboženskými a mytologickými výjevy od místních malířů. Při návštěvě Indie byste neměli zapomenout nakoupit místní léčivou kosmetiku, tradiční bylinné lektvary, ekologická mýdla, oleje a pleťové vody. Až budete zpět doma, můžete si atmosféru Indie přivodit zapálením vonných svíček nebo vonných tyčinek.

Navštívit můžete tradiční bazary, ale i nákupní centra a několikapatrové obchodní domy. Většina obchodů v Indii otevírá kolem 10 hodin a zavírají v 19:30. Místní trhy a krámky však bývají přístupné až do pozdních večerních hodin. Platit kreditní kartou můžete jen v některých modernějších obchodech, proto mějte u sebe vždy i hotovost. V Indii můžete zkusit o zboží i smlouvat, ale pouze na tržišti, v kamenných obchodech jsou dány pevné ceny. Při nakupování si dávejte pozor na překupníky, kterých je v ulicích dostatek a nenechte se nalákat na jejich nabídky pravých starožitností a kvalitního zboží.

Turistické cíle

Dillí
V hlavním městě Indie dnes žije asi 14 miliónů obyvatel a je tak třetím největším městem v zemi. Město, kterým protéká posvátná řeka Jamuna, se dělí na dvě hlavní oblasti – Staré a Nové Dillí. Pro Nové Dillí jsou typické vládní budovy, široké třídy a velkolepá koloniální sídla. Staré Dillí se zase pyšní mughalskými památkami z 16. a 17. století a tradičními přeplněnými bazary. K městu náleží také rozsáhlá předměstí jako je Jižní Dillí, periferii města tvoří slumy a chudinské čtvrti. Dillí je město kontrastů, kde vedle sebe žijí svatí muži a moderně oblečená mládež a v ulicích narazíte jak na volské povozy, tak i na luxusní auta světových značek.

Srdcem Starého Dillí je oblast kolem mešity Džamí masdžid a náměstí Chandni Chowk s rušným systémem uliček. Mešitu zdobí tři kupole z mramoru a také dvojice minaretů. U vstupu na náměstí stojí chrám Digambar Džain, jenž byl první svatyní, která zde byla vystavěna. Dnes je v něm umístěna unikátní nemocnice pro opeřence. Ve středověké čtvrti najdeme hrobku súfíského světce  Nizámuddína Auliji a rozpadlou pevnost Puráná kila. Při návštěvě staré části města nevynechejte Červenou pevnost, palác mughalského panovníka, náhrobek Máhátmy Gandhího a největší indickou mešitu Jama Masjid. Červená pevnost neboli Lal Qila byla postavena v letech 1639 až 1648 z červeného pískovce a pyšnila se bohatstvím mramoru, stříbra a zlata i klenotnickou výzdobou. Součástí pevnosti bylo kdysi šest královských paláců. V paláci Mumtáz Makal dnes sídlí muzeum. Mezi nejdůležitější pamětihodnosti Dillí patří i Humájúnova hrobka, kde je pohřben druhý mughalský císař. Hrobka je i s celým komplexem nádherných staveb zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Jednou z dalších pozoruhodností Dillí je 73 metrů vysoký minaret Kutub mínár, který je největším kamenným minaretem na světě. Jeho stavba byla započata již v roce 1193, první tři patra jsou vystavěny z červeného pískovce, čtvrté a páté patro z mramoru a pískovce. Minaret leží v oblasti archeologického parku Mehraulí, který byl zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO. V oblasti se nachází mnoho významných hrobek, pevností a pavilonů. Hned vedle minaretu stojí mešita Kuvvat-ul-Islám, která je nejstarší v zemi. Za návštěvu stojí Národní muzeum, které ukrývá sbírku indického umění, kolekci artefaktů a mapuje dějiny země. Zajímavé je také Muzeum řemesel, kde mohou místní řemeslníci vystavovat a prodávat své práce. Jednou z nejpůsobivějších a nejmodernějších staveb v Dillí je budova Baháistické modlitebny postavená ve tvaru lotosové kupole.

Amritsar
Město Amritsar leží v indickém státě Pandžáb nedaleko indicko-pákistánské hranice. Žije zde okolo 3,5 milionu obyvatel a město žije především z cestovního ruchu, který je spojený zejména se Zlatým chrámem. Pokud již máte dost ruchu velkoměsta a chcete zažít chvilku nerušeného klidu, navštivte indický klenot a nejposvátnější místo Sikhů – Zlatý chrám v Amritsaru. Amritsarský chrám patří mezi nejzajímavější stavby světa a pro sikhy představuje to, co pro muslimy Mekka. Vlastní chrám Darbár-Sáhib je téměř celý pokrytý plátkovým zlatem a dominuje mu zlacená kupole s malými minarety. Chrám obklopuje posvátné umělé jezero, ve kterém se sikhové během obřadů omývají. Jezero je napájeno podzemním pramenem a jeho voda údajně očišťuje duši a pomáhá k duchovnímu osvícení. V roce 1588 byl položen základní kámen této jedinečné islámské stavby. Chrám je zvláštní tím, že jeho základní tvar je čtverhranný, což je typické spíše pro hinduistické stavby. Cennou památkou, která je uložena v chrámovém interiéru, je posvátný náboženský text Ádigranth. Pokud chcete vstoupit do chrámu, musíte se zout, sundat si ponožky a omýt nohy. Nezbytná je také pokrývka hlavy.

Simla
Město Simla ležící na úbočí jižního Himáčalpradéše ve výšce 2100 metrů je oblíbenou horskou turistickou destinací. V koloniální době bylo nejvýznamnějším horským střediskem Britské Indie, v létě se stala vyhledávaným centrem společenského života. Sjížděla se sem britská smetánka a pověstné byly zdejší plesy, bridžové turnaje a slavnosti. Dnes zde potkáte už jen davy rekreantů, kteří se kochají překrásnou koloniální architekturou. K vidění je zde křesťanský kostel Ježíše Krista, hrad Gorton a královská ubytovna ve stylu pevnosti. V Simle se můžete procházet po promenádě Ridge, nebo úzkých klikatých uličkách, které vás dovedou na místní bazar Gaňdž. V Simle můžete rovněž obdivovat chrám Džakhu zasvěcený opičímu králi Hanumanovi a stojí na nejvyšším místě ve městě, ve výšce 2450 metrů nad mořem. Odtud se naskýtá nádherný výhled na město, okolní údolí a zasněžené vrcholy hor. Dalším místem, které rozhodně stojí za návštěvu, jsou 70 metrů vysoké vodopády Chadwick Falls a vyvýšenina Prospect Hill, jež se stala oblíbeným místem pro pořádání pikniků. Jednou z nejimpozantnějších památek města je však bývalá Rezidence indických místokrálů. Budova byla dostavěna v roce 1888 na vrcholku kopce Observatory Hill. Pro veřejnost je zpřístupněna pouze vstupní hala a zahrady.

Ágra
Na břehu posvátné řeky Jamuny se rozkládá bývalé hlavní město Indie – Ágra. Město během staletí prošlo řadou proměn, neustále vzkvétalo a přitahovalo zkušené řemeslníky ze všech koutů země. Ti zde po sobě zanechali řadu významných staveb, paláců, pevností zahrad a mauzoleí. Dnes je Ágra jednou z nejvyhledávanějších turistických lokalit v Indii a každoročně ji navštíví nespočet návštěvníků z celého světa. Díky památkám jako je Tádžmahal, pevnost v Ágře nebo Akbarovo opuštěné rezidenční město Fatéhpur Síkrí bylo město zařazeno na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO.

Tádžmahal je bezesporu jednou z nejkrásnějších staveb na světě a stal se turistickým lákadlem číslo jedna. Jde vlastně o mauzoleum, které nechal pro svou milovanou ženu, jež zemřela při porodu v roce 1631, vystavět císař Šáhdžáhán. Stavba z mramoru byla dokončena až po 12 letech v roce 1643 a zdobí ji čtyři 40 metrů vysoké minarety. Stěny paláce jsou zdobeny ornamenty sestavenými z tisíců polodrahokamů.

Další významnou památkou Ágry je pevnost postavená v letech 1565 - 1573 z masivního červeného pískovce. Najdeme ji na západním břehu řeky Jamuna. Zdi pevnosti jsou vysoké 20 metrů a jsou obehnány vodním příkopem. Uvnitř těchto hradeb je ukryto kolem 500 staveb, které vytvářejí jakési město ve městě. Tyčí se zde i Perlová mešita, která je považovaná za jednu z nejkrásnějších v Indii. Mešita však není veřejnosti přístupná, stejně tak jako mnoho dalších zdejších staveb.

Jedním z dalších architektonických skvostů, které najdeme v Ágře je i hrobka Itimáduddaulaha postavená z bílého mramoru a stejně jako Tádžmahal vykládaná polodrahokamy. Hrobka pochází ze 17. století a pyšní se mnoha jedinečnými stavebními detaily. Mezi další unikátní památky města patří také mešita Džámí masdžid, studentské koleje St. Jonh´s College, římskokatolický hřbitov s hrobkou Johna Hessinga nebo Pevnostní železniční nádraží.

Váránasí
Na západním břehu řeky Gangy se rozkládá posvátné město Váránasí zasvěcené bohu Šivovi. Často bývá nazýváno jako Káší, neboli „Město světel“, nebo jako Benares či „Věčné město“. Se svou více než 3000 let starou historií je jedním z nejstarších a nejposvátnějších měst v Indii. Váránasí je významným centrem vzdělanosti Indie, a stalo se domovem pro mnoho filosofů, jazykovědců a spisovatelů. Symbolem a jakýmsi poznávacím znamením města jsou široké nábřežní schodiště (gháty), po nichž věřící sestupují do řeky nebo se zde konají nejrůznější náboženské, zejména pak pohřební obřady. Tyto obřady se nejčastěji konají na schodišti Manikarnika Ghát. Celkově je zde 90 ghátů a ty se táhnou v délce více jak 6 km podél posvátné řeky Gangy. Schodiště jsou lemována svatyněmi a chrámy.

Nejposvátnějším místem ve Váránasí je Dašášvamédha Ghát, kde se pravidelně schází davy věřících, aby vykonali rituální koupel, cvičili jógu, obětovali dary, prodávali květiny, nechali si udělat masáž, zahráli si kriket, zaplavali si, oholili se nebo obdarovali žebráky. Nejvýznamnější městskou památkou je Višvanáthův chrám zdobený 750 kg zlata, jehož stavba byla dokončena v roce 1777. Jedineční je rovněž mešita Džňána Vápí ze 17. století. Ve městě najdeme také hinduistickou univerzitu pro 24 tisíc studentů. Na místním tržišti si můžete zakoupit ozdobné předměty z mosazi, lakované hračky, šátky, hedvábí nebo tradiční indické hudební nástroje sitary.

Kánha
Kánha je se svou rozlohou 1954 km2 největším indickým národním parkem, který pokrývají husté lesy, travnaté louky, kopce, meandrující řeky a potoky. Kánha je rovněž významnou rezervací tzv. „Projektu tygr“, kterých zde dnes díky ochraně žije asi stovka. Kánha se řadí k nejvhodnějším lokalitám, kde je možno pozorovat divokou zvěř, spatřit tak můžete jeleny, hyeny, lenochody, krajty, levharty a také kolem 300 druhů ptáků.  V parku se dají podniknout výlety na slonech.

Kalkata
Hlavní město Západního Bengálska je se svými 18 milióny obyvatel také největším městem Indie. Kdysi byla hlavním městem tehdejší Britské Indie. Jde o přelidněnou a špinavou metropoli, která na první pohled nemá turistům co nabídnout. Najdeme zde však mnoho zajímavých památek, které jistě stojí za zhlédnutí a město nepostrádá svůj osobitý charakter. V tomto kosmopolitním městě se snoubí bohatství s chudobou a moderní zástavba postupně vytlačuje historické budovy. Centrum města se rozkládá podél nábřeží Strandu, kde najdeme také rozlehlý park Maidán s Vilémovou pevností z roku 1733. Hlavní dopravní a obchodní tepnou města je Čauringí, kde naleznete spoustu obchodů, hotelů, restaurací, kanceláří i obytných budov.

Původní vesnička Kalkata ležela na místě zvaném BBD Bagh, odkud se začala postupně rozšiřovat a časem se zrodila dnešní obrovská metropole. Najdeme zde náměstí lemované britskými koloniálními budovami z 18. a 19. století. Působivou stavbou je například budova Hlavní pošty s rotundou, která byla postavena v 60. letech 19. století. Sídlem úředníků byla překrásná budova Writers´ Building pyšnící se korintskou fasádou. Po Britech zde zůstalo mnoho světských staveb, jako například kostel sv. Ondřeje, kostel sv. Jana, nebo hrobka Joba Charnocka. V Kalkatě najdeme také srdce bengálské vzdělanosti, nachází se v ulici College Street, kde je plno stánků a obchůdků s učebnicemi, klasickými knihami a najdete zde také jedny z nejlepších knihkupectví v Kalkatě. V ulici můžete navštívit Indian Coffee House, který se stal vyhledávaným místem pro schůzky intelektuálů a místní inteligence. V této oblasti stojí rovněž Kalkatská univerzita, která je však zastíněna moderními výškovými budovami.

Největší mešitou v Kalkatě je mešita Nakhoda, která byla postavena roku 1926 a jejíž minaret se tyčí do výšky 46 metrů. Nedaleko odtud si můžete prohlédnout věhlasný hotel Royal. Nejslavnější dominantou Kalkaty je bezesporu klasicistní Viktoriin památník. Stavba je doplněna o mramorovou kupoli a dnes slouží jako muzeum s 25 místnostmi. Kalkata se může pochlubit také největším a nejstarším muzeem, její Indické muzeum bylo totiž založeno již roku 1814. Ukrývá sbírku artefaktů z harappské kultury a mnoho dalších vzácných předmětů. Nejstarším poutním místem v Kalkatě je Kálíghát.

S Kalkatou je spojeno také jméno Matky Terezy, která sem v roce 1929 přišla, aby zde vykonávala profesi učitelky. Později však založila řád misionářek, který pomáhal malomocným, chudým, nemocným a opuštěným lidem. Získala si tak lásku místních lidí a ti ji začali uctívat. Postavila zde chudobinec Nirmal Hridaj, kde se dodnes o nemocné starají jeptišky v typických modrobílých sárí. V roce 1979 dostala Matka Tereza Nobelovu cenu míru.

Dárdžiling
Malebné městečko Dárdžiling se nachází v Západním Bengálsku na hřebeni hor v nadmořské výšce 2100 metrů. V 18. století si zde Britové vystavěli vojenskou základnu a v 19. století pak také sanatorium. Dárdžiling se tak stal hlavním městem Bengálska, což značně přispělo k jeho rozvoji. Dnes je městečko vyhledávaným cílem turistů, kteří touží navštívit některý ze zdejších buddhistických klášterů nebo si zajít na výlet k čajovníkovým plantážím, které toto místo proslavily. Dárdžiling je také skvělým výchozím místem pro trekking do výše položených lokalit na severu. Jedinečným zážitkem je 10 hodinová jízda horským vláčkem z údolí až do nahoru do města. Mezi hlavní turistické atrakce patří také lanovka spojující Dárdžiling se Singla Bazaarem dole na řece Little Ranjit. Jedná se o první lanovou dráhu, která byla v Indii vybudována. Nedaleko se rozkládá zoologická zahrada, kde chovají vzácné pandy červené, sibiřské a ussurijské tygry. V továrně Happy Valley Tea Estate se můžete dozvědět celý postup výroby čaje a ochutnat jej ve zdejší působivé čajovně. Nad městem se tyčí nejvyšší hora Indie Kančendženga vysoká 8598 metrů nad mořem. Z Observatory Hill se naskýtá jeden z nejúchvatnějších výhledů na zasněžené pásmo Východního Himálaje.

Kóčín
Kolem mořské laguny, na shluku několika ostrovů a úzkých poloostrovů bylo vystavěno město Kóčín, které je nejkosmopolitnějším městem státu Kérala. Ve staré části města zvané Fort Kochi je patrný vliv středověké holandské, portugalské a anglické kultury. Kromě starobylých uliček zde narazíte na staré bungalovy a jedinečné historické stavby. Moderní částí města je Ernákulam, kde byly vystavěny moderní betonová nákupní centra a vysoké činžovní domy. Město je obklopeno palmovými háji, vodními cestami i zelenými políčky, proto je přitažlivé pro turisty z celého světa.

Mezi nejvýznamnější stavby Kóčínu patří kostel sv. Františka, což je nejstarší křesťanský kostel Indii. Projít se můžete starou Židovskou čtvrtí, kde najdete synagogu z 16. století, nedaleko se nachází Palác Mattančerri starý 450 let. Jedinečnou atmosféru města dokreslují tradiční tržnice, kde můžete nakoupit čerstvé úlovky zdejších rybářů. Zajímavé jsou čínské rybářské sítě, které zde byly vztyčeny v letech 1350 až 1450. Mezi jednotlivými částmi města pravidelně pendlují převozní lodě. V přístavních vodách je možné dokonce pozorovat delfíny. Ve čtvrti Fort Kochi se nachází mnoho významných historických budov a jiných památek, proto byla vyhlášena památkovou zónou. Za vidění stojí například katedrála Santa Cruz z roku 1887, starobylý holandský dům Kashi Art Café, Koderův dům, Dům biskupa z 16. století nebo historický dům Malabar House Residency.

Sundarban
Rezervace Sundarban nacházející se v rozsáhlé deltě Gangy a Brahmaputry uchovává jedinečný tropický mangrovový porost, který je největší na světě. Tato oblast byla proto zařazena na Seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Rezervace byla vyhlášena v roce 1973 a kromě mangrovníků ochraňuje také ohroženého královského tygra indického. Dnes zde žije 270 zástupců těchto jedinečných zvířat. Delta vytvořila ideální podmínky pro život bohaté mořské fauny, jako jsou delfíni a korýši, ale žijí zde také karety a krokodýli mořští. Bažiny se staly domovem mnoha druhů vodního ptactva. Oblast je možné prozkoumat na výletní loďce s průvodcem.

Bombaj
Jako město kontrastů bývá označována Bombaj, která je se svými 15 miliony obyvatel nejlidnatějším městem v Indii. Jde o dynamické a kosmopolitní město, kde vedle sebe žijí bezdomovci a multimilionáři a vedle chudinských čtvrtí jsou vystavěna mohutná a přepychová sídla. Moderní prosklené mrakodrapy se tyčí vedle historických budov a nových nákupních center. V Bombaji se nachází nejrušnější indický přístav a také jeden z největších filmových průmyslů na světě – Bollywood. Historické jádro města nazývané Fort najdeme v jižní Bombaji, jsou zde soustředěny téměř všechny památky, hotely i restaurace. Západní pobřeží města je lemováno luxusní obytnou čtvrtí Malabar Hill. Severní a jižní konec Bombaje propojuje promenáda Marine Drive s množstvím pouličních světel.

Za hlavní dominantu metropole je považována kamenná stavba, tzv. Brána Indie, která zde byla vystavěna na památku návštěvy krále Jiřího V. a královny Marie v roce 1911. Kulturní srdce Bombaje představuje oblast Kala Ghóra, kde najdete řadu uměleckých galerií, kavárny, restaurace a nejrůznější obchody. Stojí zde zajímavá klasicistní budova armády a námořnictva, budova Nejvyššího soudu připomínající pevnost, nebo 78 metrů vysoká hodinová věž Rádžábáí. Ve stylu benátské gotiky byla vystavěna budova Elphinstone College, kde dnes působí Státní archiv. Krásně zdobená je také knihovna Davida Sassoona a Synagoga Kennesetha  Eliyahoo, využívaná jako modlitebna. Za kulturou se vydejte do Muzea prince z Walesu, jenž uchovává sbírku miniatur a skulptur. Jedny z nejprestižnějších výstavních prostor má Národní galerie moderního umění. Díla současných indických umělců pak můžete vidět v Džahángírově galerii.

Za vidění v Bombaji stojí určitě také Viktoriino nádraží, které je skvělou ukázkou viktoriánské gotiky v Indii. Stavba, která byla dokončena v roce 1888, je doplněna o věžičky, kupole a oblouky a pro svou jedinečnost byla v roce 2004 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Každý den je odtud vypravena asi tisícovka vlaků a projde tudy kolem 2 miliónů lidí.

U východního pobřeží Bombaje se nachází ostrov Elephanta, kde najdeme jeskynní chrámy z 6. století zasvěcené bohu Šivovi. Uvnitř jeskyní se nachází překrásné ukázky indického sochařství. Kdysi na ostrově stál obrovský kamenný slon, podle kterého jej Portugalci pojmenovali. Jeskynní chrámy jsou dnes zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Góa
Historické město Góa ležící na území stejnojmenného státu bylo až o roku 1843 hlavním městem Portugalské Indie. Najdeme jej na západním pobřeží Indie a proslavilo se zejména svými jedinečnými architektonickými skvosty a také bezstarostným způsobem života. Kromě pozůstatků po portugalské nadvládě v této oblasti najdete také krásné exotické pláže lákající ke strávení pohodové dovolené.

Ve starém městě se nachází unikátní komplex katedrál, kostelů a klášterů. Góa proto byla zapsána na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Hlavní památkou je Basilica de Bom Jesus a katedrála Sé, která je považována za největší kostel v Asii. Na Svatém kopečku stojí památné góanské kostely, které byly navrženy italskými nebo portugalskými architekty. V klášteře sv. Františka z Assisi dnes sídlí Archeologické muzeum, jehož návštěvu byste jistě neměli vynechat.

Džajpur
Džajpur je hlavním městem indického státu Rádžastán a díky barvě, kterou byly natřeny zdejší domy i městské hradby bývá nazýváno také jako „růžové město“. Růžová barva zde byla považována za symbol pohostinnosti, proto když měl Džajpur navštívit britský Princ Albert, bylo vše přetřeno narůžovo. Centrum města je tvořeno pravoúhlými bloky budov, které obklopují hradby. Uvnitř hradeb najdeme také většinu historických památek, jako je například Městský palác, astronomické observatoře nebo proslulý Johari bazar s klenoty. Ve městě jde na každém kroku vidět kontrast mezi tradicemi a moderní dobou. Potkáte zde vesničany v turbanech, ale také mladé lidi nosící moderní a vyzývavé oblečení. Na ulicích se motorky a luxusní auta míjí s velbloudy.

Do starého města vede původních sedm bran. Zdejší dominantou je minaret Iswari Minar Sul. Nejznámější stavbou Džajpuru se však stal Hawa mahal, neboli Palác větrů, který byl postaven v roce 1799 pro všechny královské ženy. Tato nádherná stavba je součástí komplexu Městského paláce. Pěti vysokými minarety se pyšní „Páteční mešita“ Džámi masdžid. Mezi moderními stavbami vyniká hinduistický chrám Burla Mandir, který byl vystavěn z bílého mramoru.

Andamany a Nikobary
Tyto tropické ostrovy roztroušené v Bengálském zálivu mezi Indií a Myanmarem se nachází asi 1000 km od pevniny. Dohromady tato souostroví tvoří 572 ostrovů a ostrůvků, které byly donedávna ještě osídleny divošskými kmeny. V dnešní době jsou ostrovy z větší části již neosídlené, obklopené korálovými útesy, čistými písčitými plážemi a azurově modrou vodou. Pro tyto přednosti jsou ostrovy vyhledávány především potápěči a milovníky šnorchlování. K návštěvě Andaman však potřebují zahraniční turisté speciální povolení, na Nikobary není možné se dostat vůbec. Na Andamanách je také mnoho míst, kam je turistů, vstup zakázán, aby se zde zachovala vzácná biodiverzita a posledních 6 domorodých kmenů žijících na ostrovech. Tito lidé jsou poměrně nepřátelští a v době Marca Pola byli dokonce považováni za kanibaly.

Mezi hlavní historické památky Andaman patří vězení Cellular Jail, které bylo vystavěno ve tvaru šesticípé hvězdy a je v něm umístěno 700 cel. Toto vězení najdeme v hlavním městě Port Blair, kde můžete navštívit ještě také Antropologické muzeum, Muzeum rybolovu, Námořní muzeum Samudrika nebo Andaman Water Sport Complex. Na ostrově Čatham je k vidění Čathamská pila, která je nejstarším a největším závodem tohoto typu v celé Asii.

Lakadivy
Souostroví Lakadivy se nachází v Arabském moři a je tvořeno 36 korálovými ostrovy, které zdobí nádherné nedotčené písečné pláže a kokosové háje. Najdeme je asi 300 km od pobřeží Indie a od sousedního souostroví Maledivy jsou odděleny průlivem. Obydleny jsou pouze 4 ostrovy, z nichž největší je s rozlohou 4,84 km2 ostrov Andrott. Kolem ostrovů se rozkládají mělké laguny s korály, kde žije nes